Co je souhrnné hlášení a výkaz pro Intrastat? Dvě povinnosti, které si nesmíte plést
Statistický výkaz (Intrastat)
Výkaz pro Intrastat je čistě statistická povinnost. Slouží k tomu, aby stát měl přehled o fyzickém pohybu zboží mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU — tedy o přijetí (zboží přicházející do ČR) a odeslání (zboží odcházející z ČR). Nejde o daň: z Intrastatu neplatíte žádnou DPH. Je to podklad pro zahraniční obchodní statistiku, který spravuje Český statistický úřad a technicky sbírá Celní správa ČR.
Daňové souhrnné hlášení
Souhrnné hlášení je naopak daňová povinnost navázaná na systém DPH. Jde o jmenný přehled, ve kterém uvádíte, komu (podle DIČ odběratele) a v jaké hodnotě jste dodali zboží nebo poskytli vybrané služby do jiného členského státu. Finanční správa díky němu přes systém VIES křížově ověřuje, že vaše osvobozené dodání do EU odpovídá tomu, co si protistrana v jiném státě nárokuje. Souhrnné hlášení je proto pilíř osvobození dodání zboží do JČS od DPH — a jeho vynechání ohrožuje samotné osvobození.
Rozdíl mezi oběma hlášeními
Nejlépe to vidíte v přehledu. Zapamatujte si jedno: souhrnné hlášení je o penězích a DPH, Intrastat je o statistice pohybu zboží.
| Kritérium | Souhrnné hlášení (daňové) | Intrastat (statistické) |
|---|---|---|
| Co to je? | Jmenný přehled dodání a služeb do JČS pro účely DPH | Statistický výkaz o fyzickém pohybu zboží v EU |
| Kdo podává? | Plátce DPH dodávající zboží/služby do JČS | Zpravodajská jednotka po překročení prahu |
| Práh | Od první koruny, bez prahu | 15 000 000 Kč na každý směr (přijetí i odeslání) |
| Složitost | Střední — vazba na DIČ odběratelů a přiznání k DPH | Vyšší — kódy zboží NC8, hmotnosti, doprava |
| Hlavní riziko | Ohrožení osvobození dodání do JČS od DPH | Statistická sankce za nesplnění povinnosti |
Kdo musí podávat? Prahy a povinnosti
Souhrnné hlášení: povinnost bez prahu
Souhrnné hlášení musíte podat, jakmile jako plátce s českým DIČ (číslo plátce DPH, identifikace pro VIES) uskutečníte plnění do jiného členského státu. Neexistuje žádný minimální práh — povinnost vzniká od první koruny. Typicky se jedná o tyto situace:
- Dodání zboží do jiného členského státu (do JČS) osobě registrované k DPH v jiném státě EU — klasická osvobozená livraison intracommunautaire.
- Přemístění vlastního obchodního majetku do jiného členského státu — například naskladnění vašeho zboží do logistického centra typu Amazon FBA v jiné zemi EU.
Intrastat: cílenější povinnost
Intrastat je oproti tomu povinnost mnohem cílenější. Vzniká vám až tehdy, když hodnota vašeho obchodu se zbožím v rámci EU překročí zákonný práh 15 000 000 Kč (bez DPH). Tento práh se posuzuje samostatně pro každý směr:
- Přijetí (zboží přicházející do ČR): povinnost vzniká při překročení 15 000 000 Kč.
- Odeslání (zboží odcházející z ČR): povinnost vzniká při překročení 15 000 000 Kč.
Oba prahy jsou nezávislé. Můžete tak snadno překročit práh pro přijetí, ale zůstat pod prahem pro odeslání (nebo naopak) — pak podáváte Intrastat jen za ten směr, kde jste práh překročili. Povinnost vzniká od měsíce, ve kterém k překročení došlo.
Do kdy podat? Termíny a periodicita
Každé z obou hlášení má svůj vlastní, odlišný termín. Nejčastější chyba, kterou u klientů vidím, je záměna 25. dne (daňový termín) a 12. pracovního dne (statistický termín). Podívejme se na kalendář 2026.
Kalendář podání 2026
| Hlášení | Lhůta | Periodicita |
|---|---|---|
| Souhrnné hlášení (daňové) | Nejpozději 25. dne následujícího měsíce | Měsíčně (u zboží) |
| Intrastat (statistický výkaz) | Nejpozději 12. pracovní den následujícího měsíce | Měsíčně (InstatEvo) |
Prahy pro Intrastat
Jak jsem uvedl výše, český práh pro vznik povinnosti Intrastat činí 15 000 000 Kč za každý směr toku zboží. Prahy se v EU liší stát od státu a pravidelně se aktualizují; kompletní přehled najdete v našem průvodci prahy Intrastat v EU. Pro Českou republiku platí jediná částka pro přijetí i pro odeslání, ale hodnotí se odděleně.
Deklarační portály
Každé hlášení míří na jiný úřad a jiný portál. Souhrnné hlášení podáváte výhradně elektronicky Finanční správě ČR přes daňový portál / EPO (adisspr.mfcr.cz). Výkaz pro Intrastat podáváte Celní správě ČR (jednající pro Český statistický úřad) prostřednictvím aplikace InstatEvo, která nahradila starší InstatDesk a InstatOnline; před prvním podáním je nutná registrace u příslušného celního úřadu.
Jaké operace vykazovat? Detail toků zboží
Dodání zboží B2B (dodání do jiného členského státu)
Základním případem je dodání zboží do jiného členského státu (do JČS) osobě registrované k DPH v jiné zemi EU. Toto dodání je při splnění podmínek osvobozeno od DPH a vykazuje se v souhrnném hlášení pod kódem 0 podle DIČ odběratele. Ve statistice se totéž odeslání zboží promítne do Intrastatu, pokud jste překročili práh odeslání.
Přemístění zásob
Přesunete-li vlastní zboží do skladu v jiném členském státě, aniž by se měnil vlastník (typicky naskladnění do Amazon FBA nebo vlastního distribučního centra v EU), jde o přemístění obchodního majetku do JČS. Z pohledu DPH se považuje za zdanitelné přemístění, vykazuje se v souhrnném hlášení pod kódem 1, a ve statistice pod povahou transakce 31 (přesun bez převodu vlastnictví).
Vrácení zboží
Vrátí-li vám odběratel dříve dodané zboží, nebo vracíte-li zboží dodavateli, musí se tento zpětný pohyb v hlášeních zohlednit. Ve statistice se vrácení zboží vykazuje pod povahou transakce 21. V souhrnném hlášení se vrácení projeví jako oprava hodnoty původního plnění za příslušné období — nezapomínejte na něj, protože nesoulad hodnot v systému VIES bývá častým spouštěčem dotazů správce daně.
Jak vyplnit svá hlášení? Postup krok za krokem
Provedu vás procesem tak, jak ho nastavuji klientům: nejprve kalendář, pak daňové souhrnné hlášení a nakonec statistický Intrastat. Toto pořadí odpovídá i pořadí priorit.
Krok 1: kalendář
Než cokoli vyplníte, zaneste si do kalendáře oba klíčové termíny: 25. den měsíce pro souhrnné hlášení a 12. pracovní den měsíce pro Intrastat. Nachystejte si přihlašovací údaje na daňový portál (EPO) i registraci pro InstatEvo. Bez včasné registrace u celního úřadu první výkaz Intrastat jednoduše nepodáte.
Krok 2: daňové souhrnné hlášení
V souhrnném hlášení uvádíte pro každého odběratele jeho DIČ, kód plnění a souhrnnou hodnotu za období. Klíčové je zvolit správný kód plnění — právě podle něj Finanční správa rozliší dodání zboží, přemístění majetku, třístranný obchod a služby. Nejčastěji používané kódy shrnuje následující tabulka.
| Kód | Význam |
|---|---|
| 0 | Dodání zboží do jiného členského státu (do JČS) |
| 1 | Přemístění obchodního majetku do JČS |
| 2 | Dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu |
| 3 | Poskytnutí služby s místem plnění v JČS (§ 9 odst. 1) |
Krok 3: statistický výkaz Intrastat
Pro Intrastat si připravte podstatně více technických údajů než pro souhrnné hlášení. Doporučuji data tahat rovnou z ERP nebo skladového systému, abyste je nepřepisovali ručně. Pro každou položku budete potřebovat zejména:
- Referenční období (měsíc a rok výkazu).
- Směr toku: přijetí, nebo odeslání.
- Povahu (kód) transakce.
- Kód zboží podle kombinované nomenklatury (NC8, 8místný).
- Zemi původu zboží.
- Zemi určení (u odeslání) nebo zemi odeslání (u přijetí).
- Čistou hmotnost (v kg).
- Doplňkové měrné jednotky (je-li u dané položky NC8 vyžadována).
- Fakturovanou hodnotu zboží.
- Druh (kód) dopravy.
Povaha transakce: kód určuje ekonomický charakter pohybu zboží. Nejběžnější kódy jsou:
| Kód | Význam |
|---|---|
| 11 | Konečný nákup/prodej |
| 21 | Vrácení zboží |
| 31 | Přesun bez převodu vlastnictví (např. do vlastního skladu) |
Druh dopravy: uvádíte, jakým způsobem zboží fyzicky překročilo hranici. Použijte příslušný unijní kód:
| Kód | Druh dopravy |
|---|---|
| 1 | Námořní doprava |
| 2 | Železniční doprava |
| 3 | Silniční doprava |
| 4 | Letecká doprava |
| 5 | Poštovní zásilky |
| 7 | Pevná dopravní zařízení |
| 8 | Vnitrozemská vodní doprava |
| 9 | Vlastní pohon |
Jak opravit či doplnit hlášení? Vratky, dobropisy a chyby
Případ 1: dobropisy a obchodní vratky
Vystavíte-li dobropis nebo dojde k obchodní vratce po podání hlášení, musíte hodnotu původního plnění opravit. V souhrnném hlášení se oprava promítne do období, ve kterém k opravě došlo, tak aby souhrnné hodnoty odpovídaly vaší evidenci pro DPH i údajům v systému VIES. Klíčem je konzistence mezi přiznáním k DPH a souhrnným hlášením.
Případ 2: fyzické vrácení zboží
Dojde-li ke skutečnému fyzickému návratu zboží přes hranici, vzniká nový statistický pohyb. Ve výkazu pro Intrastat jej vykážete v opačném směru toku a s povahou transakce 21 (vrácení zboží). Nejde tedy o pouhé smazání původního řádku, ale o samostatný záznam odpovídající reálnému pohybu zboží.
Případ 3: vratky ze skladů (Amazon/logistika)
Stahujete-li vlastní zboží zpět z logistického centra v jiném členském státě (například z Amazon FBA zpět do ČR), jde opět o přemístění obchodního majetku — tentokrát v opačném směru. V souhrnném hlášení tomu odpovídá logika kódu 1 a ve statistice povaha transakce 31 (přesun bez převodu vlastnictví). Tyto zpětné toky se nejčastěji opomíjejí, přitom právě ony rozhodí soulad hodnot mezi státy.
Sankce a pokuty (nepodání, chyba, opoždění)
- Souhrnné hlášení — nepodání či opožděné podání: pokuta až 50 000 Kč podle § 102 zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.).
- Souhrnné hlášení — nesplnění nepeněžité povinnosti: podle § 247a daňového řádu může správce daně uložit pokutu až 500 000 Kč.
- Ohrožení osvobození od DPH: nepodané nebo chybné souhrnné hlášení může vést ke zpochybnění osvobození dodání do JČS a k doměření DPH.
- Intrastat — nesplnění statistické povinnosti: hrozí samostatná sankce za nesplnění statistické povinnosti ukládaná v rámci statistického a celního rámce (přesná výše se odvíjí od konkrétního případu).
Automatizujte svá hlášení
Obě hlášení jsou opakovaná a datově náročná — ideální kandidát na automatizaci. Doporučuji postupovat ve třech krocích:
- ERP a export dat: nastavte si v účetním či skladovém systému automatický export dodání do JČS a pohybů zboží, ať data nepřepisujete ručně.
- Mapování NC8: udržujte ve svém katalogu u každého produktu přiřazený kód NC8, čistou hmotnost a doplňkové jednotky — to je nejčastější zdroj chyb v Intrastatu.
- Externalizace: kontrolu, sestavení a podání obou hlášení svěřte odborníkovi, který hlídá termíny i změny prahů.
Pro zahraniční firmy bez zázemí v ČR je nejspolehlivější cestou delegovat celou agendu na daňového zástupce. Ten za vás převezme registraci, sestavení i včasné podání souhrnného hlášení a Intrastatu a stane se vaším partnerem pro komunikaci s Finanční i Celní správou.
Chcete mít obě povinnosti pod kontrolou a bez rizika sankcí? Pojďme se o tom pobavit! Rád s vámi projdu vaše toky zboží a navrhnu nejjednodušší řešení.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi souhrnným hlášením a přiznáním k DPH?
Přiznání k DPH je celkové vyúčtování vaší daně za zdaňovací období — souhrn daně na výstupu a odpočtů. Souhrnné hlášení je naproti tomu jmenný přehled: uvádíte v něm konkrétní odběratele podle jejich DIČ a hodnotu plnění dodaných do jiných členských států. Jsou to dvě odlišná podání, i když spolu musí hodnotově souhlasit.
Podává se „nulové" souhrnné hlášení?
Souhrnné hlášení se obecně podává pouze za období, ve kterých jste uskutečnili plnění do jiného členského státu. Nemáte-li za dané období žádné dodání zboží ani vybranou službu do JČS, „nulové" hlášení se zpravidla nepodává. Pokud si však nejste jisti svým konkrétním nastavením, ověřte si to — režim se může lišit podle vaší situace.
Musí se v souhrnném hlášení vykazovat i služby?
Ano. Souhrnné hlášení nepokrývá jen zboží, ale i vybrané přeshraniční služby. Poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH se vykazuje pod kódem 3, stejně jako třístranné obchody pod kódem 2. Podrobnosti k vykazování služeb najdete v našem průvodci souhrnným hlášením služeb.
Dotčené země
