Co je souhrnné hlášení?
Souhrnné hlášení je hlášení podávané Finanční správě pro přeshraniční plnění B2B. Týká se osob registrovaných k DPH v České republice (plátců i identifikovaných osob), které poskytují služby firmám usazeným v jiném členském státě Evropské unie.
Jeho cíl je jednoduchý: umožnit kontrolu zdanění přeshraničních služeb DPH. V nejčastějším případě český poskytovatel fakturuje bez DPH a zahraniční příjemce, který je osobou povinnou k dani, přiznává daň ve své zemi v režimu přenesení daňové povinnosti.
Souhrnné hlášení tak souvisí s DPH, ale není klasickým daňovým přiznáním. Je odlišné od přiznání k DPH i od kontrolního hlášení a od výkazu Intrastat pro zboží.
| Hlášení / přiznání | Dotčená plnění | Správa / nástroj |
| Přiznání k DPH | Česká DPH a plnění k vykázání | Finanční správa |
| Souhrnné hlášení | Přeshraniční služby a dodání zboží B2B | Finanční správa (elektronicky) |
| Intrastat | Statistika vnitrounijního pohybu zboží | Celní správa (statistika) |
Nezaměňujte přeshraniční službu s dodáním zboží. Služby B2B mohou spadat do souhrnného hlášení; prodej zboží se řídí jinými pravidly.
Kdo podává souhrnné hlášení?
Osoba registrovaná k DPH v České republice podává souhrnné hlášení, pokud poskytne službu osobě povinné k dani v jiném členském státě EU a tato služba spadá pod obecné pravidlo B2B s přiznáním daně příjemcem.
Ověřte si následující logiku:
- poskytovatel je registrován k DPH v České republice;
- příjemce je osobou povinnou k dani v jiném státě EU;
- příjemce má platné identifikační číslo pro DPH (ověřené ve VIES);
- služba spadá pod obecné pravidlo místa plnění (§ 9 odst. 1 zákona o DPH);
- daň přiznává příjemce ve své zemi v režimu přenesení daňové povinnosti.
Je nutná platná registrace k DPH v České republice a ověření ve VIES. Povinnost se může týkat i tzv. identifikované osoby: samotné poskytnutí přeshraniční služby B2B zakládá povinnost registrace a podání souhrnného hlášení, i když nejste plátcem DPH v tuzemsku.
Existuje pro souhrnné hlášení práh?
Ne. Pro služby žádný práh neexistuje. Poradenská služba za 200 € fakturovaná německé společnosti může být vykazatelná, pokud jsou splněny podmínky. Povinnost vyplývá z povahy plnění, nikoli z jeho objemu.
Pokud začínáte fakturovat klienty B2B v EU, zaveďte si reflex souhrnného hlášení už od první faktury. Čekat na významný objem je chyba: riziko obvykle vzniká u drobných zapomenutých služeb.
Které služby se v souhrnném hlášení vykazují?
Vykazují se především přeshraniční služby B2B spadající pod obecné pravidlo místa plnění. Jsou to služby, u nichž je zahraniční příjemce povinen přiznat DPH ve svém členském státě.
Časté příklady vykazovaných služeb:
- poradenské služby;
- IT služby;
- vývoj softwaru;
- marketing a reklama;
- administrativní nebo intelektuální služby;
- vzdálená technická podpora;
- manažerské nebo analytické služby.
V těchto případech se faktura vystaví bez české DPH s poznámkou o přenesení daňové povinnosti (reverse charge). Částka služby musí být v souladu s vaším přiznáním k DPH.
Které služby se v souhrnném hlášení nevykazují?
Ne každá služba fakturovaná klientovi z EU patří do souhrnného hlášení. Některé služby se řídí zvláštním pravidlem místa plnění nebo zvláštním režimem a jsou zdanitelné v místě jejich provedení.
| Služba | Souhrnné hlášení? | Proč |
| Poradenství pro německou firmu, osobu povinnou k dani | Ano | Obecné pravidlo B2B, přenesení daňové povinnosti na příjemce |
| Vývoj softwaru pro francouzskou společnost | Ano | Klasická přeshraniční služba B2B |
| Práce na nemovitosti ve Španělsku | Ne | Služba vztahující se k nemovitosti (§ 10) |
| Vstupenky na akci v Belgii | Ne | Přístup na akci v daném místě |
| Přeprava osob | Ne | Zvláštní pravidlo místa plnění |
| Služby cestovní kanceláře | Ne | Zvláštní režim (§ 89) |
| Prodej zboží belgické firmě | Ne | Nejde o službu (dodání zboží) |
| Služba pro klienta ze Švýcarska nebo Velké Británie | Ne | Klient mimo EU, souhrnné hlášení se nepodává |
Klasické výjimky jsou služby vztahující se k nemovitosti, přeprava osob, stravovací a cateringové služby, služby cestovních kanceláří, krátkodobý nájem dopravního prostředku a služby osvobozené v členském státě příjemce.
Okamžik vykázání: kdy službu uvést?
Správná otázka nezní jen, kdy jste vystavili fakturu, ale kdy vznikla povinnost přiznat daň. Služba se uvádí v období, kdy byla poskytnuta; u opakovaných plnění vzniká povinnost k poslednímu dni období.
V praxi je vhodné sladit tři prvky:
- datum poskytnutí nebo dokončení služby;
- datum faktury a případné zálohy;
- období uvedené v souhrnném hlášení a v přiznání k DPH.
Kdy se souhrnné hlášení podává?
Souhrnné hlášení se podává do 25. dne měsíce následujícího po období, za které se hlášení podává. Poskytuje-li plátce pouze služby podle § 9 odst. 1, podává souhrnné hlášení ve lhůtě pro podání přiznání k DPH; při dodání zboží se podává měsíčně.
Rozhodným obdobím je období, kdy byla služba poskytnuta. Nemusíte tedy čekat na roční vyúčtování ani na uzávěrku, abyste souhrnné hlášení zpracovali.
Lhůty souhrnného hlášení 2026
| Období (poskytnutí služby) | Lhůta pro podání |
| Prosinec 2025 | 26. ledna 2026 |
| Leden 2026 | 25. února 2026 |
| Únor 2026 | 25. března 2026 |
| Březen 2026 | 27. dubna 2026 |
| Duben 2026 | 25. května 2026 |
| Květen 2026 | 25. června 2026 |
| Září 2026 | 26. října 2026 |
| Prosinec 2026 | 25. ledna 2027 |
Připadne-li 25. den na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se lhůta na nejbližší následující pracovní den. Termíny si ověřte s oficiálním kalendářem Finanční správy.
Jak souhrnné hlášení podat?
Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky – prostřednictvím daňového portálu (aplikace EPO / MOJE daně) nebo datovou schránkou. Papírové podání není přípustné (§ 101a zákona o DPH).
Údaje, které je vhodné připravit:
- období, za které se hlášení podává;
- DIČ příjemce, bez mezer a pomlček;
- kód země příjemce;
- základ daně (fakturovanou částku) v korunách;
- kód plnění (u služeb kód 3) a případné opravy.
Fakturujete-li ve stejném období více služeb témuž příjemci, uveďte je na jednom řádku za kontrahenta, je-li celková částka správná.
Souhrnné hlášení a přiznání k DPH: jak spolu souvisejí
Souhrnné hlášení a přiznání k DPH spolu souvisejí, ale jsou samostatná. Je třeba dbát na soulad obou dokumentů.
Kam služby uvést v přiznání k DPH
Služby vykázané v souhrnném hlášení se uvádějí také v přiznání k DPH v České republice (řádek pro poskytnuté služby s místem plnění v jiném členském státě). Celková částka fakturovaná bez DPH klientům z EU musí být v souladu mezi souhrnným hlášením a přiznáním k DPH.
Souhrnné hlášení a Intrastat: dvě různá hlášení
Nezaměňujte souhrnné hlášení s výkazem Intrastat, který zachycuje fyzický pohyb zboží mezi členskými státy pro statistické účely. Souhrnné hlášení se týká služeb (a dodání zboží), Intrastat výhradně statistiky zboží.
Sankce za nepodání nebo chyby v souhrnném hlášení
Nepodání, opožděné podání nebo chyby v souhrnném hlášení mohou vést k pokutě až 50 000 Kč podle § 102 zákona o DPH, zejména pokud nedojde k nápravě ani na výzvu správce daně. Dobrovolná oprava prostřednictvím následného souhrnného hlášení riziko snižuje.
Souhrnné hlášení a osoby neregistrované jako plátci
I podnikatel, který není plátcem DPH v tuzemsku, se při poskytnutí přeshraniční služby B2B stává identifikovanou osobou a je povinen se registrovat a podat souhrnné hlášení, jsou-li splněny podmínky (příjemce je osobou povinnou k dani v jiném členském státě, služba podle obecného pravidla B2B).
Mnozí se mylně domnívají, že bez postavení plátce nemají žádné přeshraniční povinnosti. Jde o častou záměnu tuzemského režimu DPH a ohlašovacích povinností u vnitrounijních plnění. Kdo takové služby poskytuje, potřebuje DIČ a musí souhrnné hlášení podat.
Zvláštní případy a smíšená plnění
Některé situace vyžadují zvýšenou pozornost:
- služba fakturovaná provozovně v jiném státě EU, zatímco sídlo je v České republice: skutečné místo plnění může změnit posouzení;
- opravný daňový doklad ke službě, která již byla vykázána: oprava se uvede v souhrnném hlášení za příslušné období;
- smíšené plnění kombinující službu a dodání zboží: je třeba určit převažující povahu plnění.
Vytvořte si měsíční export faktur bez DPH pro klienty z EU a každý řádek zařaďte jako „do souhrnného hlášení“ nebo „mimo souhrnné hlášení“. Vyhnete se tak mezerám a nesouladu s přiznáním k DPH.
Časté dotazy
Vykazují se v souhrnném hlášení všechny služby fakturované klientům z EU?
Ne. Souhrnné hlášení se týká přeshraničních služeb B2B podle obecného pravidla, kdy daň přiznává příjemce, osoba povinná k dani v jiném členském státě. Služby se zvláštním místem plnění, některé zvláštní režimy, plnění B2C a klienti mimo EU se touto logikou neřídí.
Existuje pro souhrnné hlášení práh?
Ne. Pro služby žádný práh neexistuje. Pokud služba splňuje podmínky, vykazuje se od první fakturované koruny.
Musí souhrnné hlášení podat i neplátce DPH?
Ano. Poskytnutím přeshraniční služby B2B se podnikatel stává identifikovanou osobou a je povinen se registrovat a souhrnné hlášení podat, i když není plátcem DPH v tuzemsku.
Do kdy se souhrnné hlášení podává?
Souhrnné hlášení se podává do 25. dne měsíce následujícího po období, za které se podává. Rozhodným obdobím je období, kdy byla služba poskytnuta.
Jaké je rozhodné období u služby?
Vychází se z okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň. Datum poskytnutí, fakturu a případné zálohy je vhodné porovnat s obdobím uvedeným v souhrnném hlášení a v přiznání k DPH.
Jak souhrnné hlášení podat?
Souhrnné hlášení se podává pouze elektronicky – přes daňový portál (aplikace EPO / MOJE daně) nebo datovou schránkou. Papírové podání není přípustné.
Platí souhrnné hlášení i pro klienty ze Švýcarska nebo Velké Británie?
Ne. Souhrnné hlášení se týká přeshraničních služeb B2B, tedy příjemců, kteří jsou osobami povinnými k dani v Evropské unii. Švýcarsko a Velká Británie jsou mimo EU: místo plnění DPH se řeší mimo souhrnné hlášení.
Jaké sankce hrozí za nepodání nebo chyby?
Nepodání, opožděné podání nebo chyby mohou vést k pokutě až 50 000 Kč podle § 102 zákona o DPH; dobrovolná oprava následným souhrnným hlášením riziko snižuje.
Dotčené země