Příležitostně, nebo firma: skutečné kritérium není částka
To, co z tebe činí firmu, není číslo, ale způsob činnosti: nakupovat zboží, abys ho dál prodával, opakovaně a se ziskem. České právo definuje podnikání čtyřmi znaky (§ 420 občanského zákoníku): činnost soustavná, samostatná, vykonávaná vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Nákup za účelem dalšího prodeje, opakovaný, tyto znaky naplňuje.
U aktivního prodejce Whatnot je to vidět hned: kdo kupuje loty, nabízí je v opakovaných streamech a prodává s marží, vykonává soustavnou činnost. Rozhoduje kombinace, ne jednotlivý prodej.
Platforma nikdy neurčuje tvůj status. Whatnot inkasuje, strhne provizi a daňové zařazení nechá na tobě. Kdo chce vědět, kdo je plátcem DPH z prodeje, najde to v průvodci kdo odvádí DPH na Whatnotu.
Nakupovat, abys dál prodával: podnikání od první koruny
Kdo kupuje zboží, aby ho dál prodal s marží, podniká od začátku, bez žádného ochranného prahu. Kupovat display'e, otevírat je živě a prodávat karty, shánět vintage k dalšímu prodeji, nakupovat loty na prodej: to je obchod, který vyžaduje živnostenské oprávnění (volná živnost, maloobchod s použitým zbožím). Podnikání bez oprávnění je neoprávněné podnikání, postižitelné živnostenským úřadem.
Obrat určuje pak formu a otázku DPH, nikdy sám fakt, že podnikáš. To rozhoduje soustavnost a záměr dalšího prodeje, ne částka.
mnoho prodejců se považuje za „příležitostné", protože zůstávají pod 2 000 € či pár desítkami prodejů. Pokud činnost spočívá v nákupu za účelem dalšího prodeje, jsou firmou od prvního dne, práh nepráh. Malý obrat nic nepřekvalifikuje.
Prodej vlastních věcí: osobní majetek
Prodej vlastních použitých věcí není podnikáním ani, zpravidla, zdanitelným příjmem. Vyprodat sbírku budovanou léta, prodat nošené boty či duplikáty je prodej osobního majetku. Příjem z prodeje movitých věcí je osvobozen od daně (§ 4 ZDP) a ani se nevykazuje. Výjimkou jsou motorová vozidla prodaná do 1 roku od nabytí a věci dříve zahrnuté v obchodním majetku.
Hranici tvoří původ věcí. Jsou to předměty, které jsi měl pro vlastní potřebu, ne zboží nakoupené k dalšímu prodeji. Jakmile kupuješ se záměrem dál prodat, opouštíš osobní majetek a vstupuješ do obchodní činnosti.
otázka nezní „kolik jsem prodal?", ale „odkud věci pocházejí?". Pokud jsi je měl pro sebe a zbavuješ se jich, jsi příležitostný. Pokud jsi je koupil k dalšímu prodeji, jsi firma. Uchovej stopu původu svých lotů, ta rozhodne při kontrole.
Tři prahy, které nikdy nelze zaměňovat
Zmatek pramení ze tří čísel, která spolu nemají nic společného.
| Práh | Částka | Co spouští |
|---|---|---|
| Příležitostný příjem § 10 ZDP | osvobození do 50 000 Kč / rok | Nad limit je zdanitelný celý příjem (ne podnikání). |
| Obrat DPH | 2 000 000 Kč / rok | Nad limit se stáváš plátcem DPH. |
| Živnostenské oprávnění | bez částky | Povinné, jakmile je činnost soustavná. |
Žádný z těchto prahů neurčuje, kdo je firma. Prodejce, který kupuje k dalšímu prodeji, podniká dříve, než kterýkoli z nich dosáhne. A soukromá osoba vyprodávající sbírku může překročit 2 000 €, aniž by cokoli dlužila.
osvobození 50 000 Kč u příležitostného příjmu (§ 10 ZDP) je strop, ne odpočet. Jakmile příležitostné příjmy za rok přesáhnou 50 000 Kč, je zdanitelný celý příjem, ne jen část nad limitem. Při 49 000 Kč: nic; při 50 001 Kč: vše. Pozor, tento režim neplatí pro nákup-prodej, ten spadá pod podnikání (§ 7).
DAC7: Whatnot hlásí tvé příjmy, ale nezdaňuje tě
Whatnot každoročně předává tvé příjmy prodejce finanční správě, a to nevytváří žádnou daň. Je to mechanismus DAC7 (směrnice EU 2021/514, v ČR zákon č. 164/2013 Sb., účinný od roku 2023), který ukládá platformám hlásit prodejce nad 30 prodejů nebo 2 000 € ročně. Operátor Whatnot pro EU podává hlášení, poté vyměňované s českou finanční správou.
DAC7 je opatření transparentnosti, ne práh zdanění. Překročení 2 000 € tě nemění ve firmu a nečiní prodej zdanitelným. Vytváří ale riziko kontroly: finanční správa dostane částky a může se ptát na rozdíl mezi tím, co Whatnot nahlásil, a tvým přiznáním.
být nahlášen není být zdaněn. Kdo vyklízí půdu, může překročit 30 prodejů nebo 2 000 €, být nahlášen a zůstat nezdaněn. Je to nejčastější záměna, stojící zbytečnou paniku nebo falešný klid.
pokud podnikáš, nejde o to vyhnout se hlášení, ale o to, aby tvé přiznání sedělo s nahlášenými částkami. Finanční správa má obojí. Rozdíl je přesně to, co spustí dopis.
Jsi firma: co zařídit a kdy
Jakmile je činnost soustavná, musíš se zaregistrovat a přiznat příjem, nezávisle na obratu. Kroky nečekají na žádný práh.
- Živnostenské oprávnění (živnostenský úřad), poté registrace u finanční správy.
- Daň z příjmů (§ 7 ZDP): zdanění dílčího základu z podnikání, sazbou 15 %, od první koruny; volitelně paušální daň pro drobné podnikatele.
- Pojistné: sociální a zdravotní pojištění OSVČ.
- DPH: pod prahem obratu (2 000 000 Kč) nejsi plátce a DPH neúčtuješ.
Jeden bod mnohé plete: „bez DPH" neznamená „bez firmy". Neplátce DPH zůstává podnikatelem, s živnostenským oprávněním a daní z příjmů; jen neúčtuje DPH. Kdo prodává použité zboží jako firma, často použije režim ziskové přirážky, kde DPH dopadá jen na marži, ne na plnou cenu, popsaný v režimu ziskové přirážky na Whatnotu.
Karty, sbírky a osobní věci
Pro příležitostného prodejce je prodej vlastních movitých věcí osvobozen (§ 4 ZDP) a nevykazuje se. Prodej nošeného oblečení, starých hraček či věcí držených dlouho je tedy mimo daň. U motorových vozidel platí časový test 1 roku.
A především, prodej se ztrátou není nikdy zdaněn: pokud prodáš levněji, než jsi koupil, není příjem, tedy není co vykazovat. To je případ většiny soukromých výprodejů. Pozor však: u firmy se daň týká příjmu z celé činnosti, ne jednotlivé transakce, a prodej jednoho předmětu se ztrátou nezruší povinnost živnosti.
Tentýž produkt tak může patřit do dvou světů. Prodej karet z dětství je příležitostná činnost. Nákup display'ů, jejich otevírání živě a prodej karet po kusech je obchod, zdaněný od první koruny. Hranice vede tvým záměrem, ne předmětem.
Potřebuješ jasno ve svém statusu prodejce na Whatnotu?
Příležitostný na pochybách, prodejce, který se organizuje, nebo ten, kdo roste: daňová hranice se hraje na detailech, které stojí draho, když se špatně přečtou. Eurofiscalis ti pomůže vyjasnit status, registraci a povinnosti, v Česku i ve zbytku Evropy.
Časté dotazy
Musím hlásit své prodeje na Whatnotu finanční správě?
Záleží na statusu. Prodáváš-li vlastní použité věci, zpravidla ne (osvobození § 4 ZDP). Kupuješ-li k dalšímu prodeji soustavně, ano: podnikáš a přiznáváš příjem od první koruny podle § 7 ZDP.
Činí práh DAC7 2 000 € můj prodej zdanitelným?
Ne. Překročení 30 prodejů nebo 2 000 € spouští jen hlášení tvých dat finanční správě podle DAC7. Nevytváří žádnou daň a nikoho nečiní firmou. Podrobnosti v průvodci DAC7 na Whatnotu.
Je prodej se ztrátou na Whatnotu zdaněn?
Ne. Prodej osobní věci levněji, než jsi koupil, nedává příjem, takže není co vykazovat. Whatnot tě přesto může nad prahem nahlásit, ale to nevytváří daň.
Musím si založit firmu, abych prodával na Whatnotu?
Jen pokud je tvá činnost soustavná, tedy kupuješ k dalšímu prodeji. Pak je živnostenské oprávnění povinné od první koruny. Soukromá osoba vyprodávající vlastní věci nic nezakládá.
Prodávám i ze zahraničí, mění se pravidla?
Ano. Prodejce neusazený v Česku má vlastní registrační povinnosti, někdy bez prahu. Je to odlišný případ, popsaný v prodej na Whatnotu ze zahraničí.
Mohu použít režim ziskové přirážky?
Často ano, pokud prodáváš použité zboží jako firma. DPH pak dopadá jen na marži, ne na plnou cenu. Viz režim ziskové přirážky na Whatnotu.
Dotčené země